menu

hlavní strana  I  mapa stránek  I  ke stažení  I  by stucka 2008

novinky  

 
 

závody > komentáře k závodům > kdyně 2010

 

Tentokrát nás čekal zatím nejdelší letošní přesun (298 km) z Vrchlabí do Kdyně. Delší dobu jsme váhali, zda-li se tohoto závodu zúčastníme. Jedním z faktorů byla již zmíněná vzdálenost a druhým faktorem byl nový systém jízd. Sčítali se závodní jízdy ze soboty a jízdy z neděle. Součet všech jízd určil vítěze. Po dlouhém váhání jsme se přeci jen rozhodli, že tento podnik absolvujeme.

V sobotu ráno se začalo prvním a zároveň posledním tréninkem. S vědomím, že tento závod bude velice dlouhý a že na této trati startuji poprvé, jsem tuto jízdu odjel s patřičnou opatrností. Bohužel hned v úvodu začala protestovat převodovka. Přestala řadit čtyřka! Z toho neměl žádnou radost šéfmechanik Mejla, který svou obětavostí ochotně „degradoval“ (pouze pro tento závod) na post prvního mechanika. Vyzkoušeli jsme vše, co v danou chvíli bylo možné, ale bez úspěchu. Výhodou pro nás bylo, že tato trať díky svému profilu téměř čtyřku a pětku nepotřebovala.

Čekala nás první závodní jízda. Co se týče převodovky, tak jsem stále čekal nějaký zázrak, ale marně. Čtyřka prostě neřadila a navíc se z převodovky ozývaly děsivé zvuky. V této jízdě jsem dojel druhý za A. Muzikantem se Škodou 130 RS (ztráta 1,8s). V druhé závodní jízdě jsem se snažil hodně „tlačit“ a hlavně nepoužívat čtyřku. Jízda se povedla a zvítězil jsem o 1,4s před A. Muzikantem a jeho náskok z první jízdy jsem téměř smazal. Tento těsný souboj trval pouze do třetí závodní jízdy. A. Muzikant musel na trati zastavit pro poruchu převodovky! Dobrá organizace přispěla k rychlému chodu závodu a tak jsme ještě odjeli čtvrtou závodní jízdu, která se původně měla jet až v neděli.

Po sobotě jsem tedy byl na prvním místě, před druhým O. Teyschlem  na MINI COOPERU a třetím J. Vosmekem se Škodou 130 LR. Náskok jsem měl sice dostatečný, ale díky převodovce jsem klidný spánek moc neměl.

V neděli ráno se začínalo nepovinným, volným tréninkem . Jelo se na mokré trati, ale za daných podmínek jsem raději nestartoval a šetřil převodovku. Měl jsem obavy, aby to přežila. První závodní jízda se jela také na mokru. Byl jsem si vědom náskoku ze soboty a potřeboval jsem 3x nahoru. Studené pneumatiky však byly zjevně proti a tak jsem ve druhé zatáčce vystřihl parádní hodiny. Rázem jsem o polovinu svého náskoku přišel. V dalších jízdách byla trať téměř suchá a já se vyvaroval dalších chyb. Převodovka naštěstí také nakonec vydržela. Radost byla obrovská a všem se nám ulevilo.

Blížící se bouřka ale nevěstila nic dobrého a tu klobásu jsem si asi měl nechat na později…! Fofrem jsme vše začali nakládat a v tom to začalo! Během chvilky teklo po depu 5 cm vody a nám pomalu, ale jistě odplouvaly všechny věci! Závodní kombinézu jsem ani nestihl sundat a během chvilky vážila asi 20kg! Jedním slovem jsme se s Mejlou pěkně zkoupali! Ještě, že nám A. Muzikant poskytl azyl a nechal nás převléknout v jeho obytném autě. Pršet už nepřestalo a tak pohár za první místo jsem převzal pod startovním stanem.

Pak už jenom zbývalo těch necelých 300 km domů, ale s pohárem za první místo a ziskem 40 bodů nám to utíkalo lépe.

Ještě dodám, že opět byl na trati umístěn radar. Tentokrát na konci startovní rovinky. Největší rychlosti dosáhl A. Muzikant 88 km/h, druhý čas jsem měl já 87 km/h a další v pořadí měl 85, 84 km/h….atd.

Další závod jsou Prachatice, tak uvidíme. Je to opět hrozná dálka, ale pojedeme.

                                                                                                                    J.S.

                                                                                                                    SRNSKÝ

          sport team

 

kdo jsem
technika
závody
foto
video
team
kniha návštěv
odkazy
kontakt

 

PARTNEŘI TEAMU:

 TOPlist