závody > komentáře k závodům > živohošť 2009
Poslední závod sezóny se jel, již jen jako jednodenní, v pěkném
prostředí Slapské přehrady na Živohošti.
Po problémech s rozdělovačem, který nás potrápil v nedělním závodě
na Benecku, jsme si tentokrát jenom chtěli potvrdit, že jsme
závadu odstranili. O celkovém pořadí na prvních třech místech bylo
již prakticky rozhodnuto, i když teoretická šance stále
existovala.
Směrem na Živohošť jsme vyrazili ve 4.00 hod ráno a v 7.00 hod
jsem si již projížděl trať. Teplota se pohybovala kolem 0°C a bylo
to znát jak na autech, které nechtěly startovat, tak i na
mechanicích, kterým se nechtělo moc pracovat. Ještě, že si
šéfmechanik Mejla ví rady v každé situaci a tak se čaj k snídani
ředil 1:1 s Becherovkou!
Zimu a podzimní počasí bylo také znát na špatné přilnavosti
pneumatik v obou tréninkových jízdách a nadělalo to problémy
nejednomu jezdci. Ani já jsem se zcela nevyvaroval chyb a v druhém
tréninku při brzdění do jedné z levých zatáček nemělo auto snahu
zastavit, ani zatočit (viz.
on-board). Situaci se ale podařilo
zvládnout a čekala nás první závodní jízda.
V té vše vyšlo tak, jak jsem si představoval. LRka jela výborně a
s velkým náskokem jsme byli v čele.
Ve druhé závodní jízdě začala trochu stávkovat svíčka na prvním
válci a tak jsem se obával o výsledek. Vše ale dopadlo dobře a
z vítězství v posledním závodě sezóny jsme měli obrovskou radost!
Toho hned využili Jarda s Jirkou a v nečekaném okamžiku hned po
příjezdu do depa mě osprchovali lahví šampaňského.
Druhý v závodě pak skončil M.Adámek s NSU TT, třetí byl A.Muzikant
se Škodou 130 RS (v tento den oslavil krásných 64 roků – ještě
jednou gratulujeme) a na čtvrtém místě dojel můj otec se Škodou
110 R.
Po vyhlášení výsledků ještě „říďa“ Roman musel dostát svého slibu,
že skočí do slapské přehrady, pokud sezóna proběhne bez vážnějších
problémů. To se díky dobré organizaci povedlo, a tak se Roman za
mohutného povzbuzování vrhl do ledové vody! Dle reakcí přítomných
dam a slečen v té studené vodě neutrpělo újmu ani jeho mužství,
protože ve chvíli, kdy se z mokrého oblečení vysvlékl zcela do
naha, dámská část publika za panického ječení opouštěla úprkem
břeh přehrady! Nebo, že by snad studená voda měla opačný
účinek….???
Konec dobrý, všechno dobré. Tak bych asi zhodnotil naše letošní
vystoupení. Získali jsme spoustu zkušeností s novým autem, léčili
jsme mu dětské nemoci, ale pokud se dařilo, tak jsme skončili
nejhůře na druhém místě, jinak to bylo vždy vítězství. Celkově
jsme skončili na čtvrtém místě a i když jsme si někde ve skrytu
duše věřili o malinko výše, tak jsme spokojeni.
Závěrem musím poděkovat všem, bez kterých bych to nedokázal. Takže
díky patří šéfmechanikovi, fotografovi a webmasterovi v jedné osobě
Mejlovi, mechanikům: Jardovi „Špejlovi“ a Jirkovi „Koudimu“, za
momentky v depu i mimo něj Emilovi „Ámosovi“, manželce Radce a mým
dvěma synům, kteří mi fandí tělem i duší. Dále pak mému otci a
všem sponzorům, kteří se na tomto úspěchu podíleli nemalou měrou.
Takže moc a moc díky !
J.S.
SRNSKÝ
sport
team
|
